Filozofická Fakulta

Studium

Ústav nabízí studium oborů Srovnávací jazykověda a Klínopis. Obory nejsou vypisovány každoročně. Více informací o otvírání oborů vám rádi poskytneme osobně - prosíme kontaktujte vedoucího katedry emailem. 

SROVNÁVACI JAZYKOVĚDA (obor otevřen pro akad. rok 2019/2020)

forma a typ studia: prezenční bakalářské

MPP: 12, U/P: N

kombinovatelnost: pouze dvouoborové studium; kombinovatelnost se všemi dvouoborovými obory bakalářského studia

profil absolventa:

Absolvent bakalářského studia srovnávací jazykovědy disponuje solidními filologickými a jazykovědně-historickými znalostmi vybraného starého indoevropského/semitského jazyka, a orientuje se v materiálu dalších hlavních dokladových jazyků, jakož i ve vývoji celé jazykové rodiny. Je schopen pracovat s texty i odbornou literaturou, etymologicky analyzovat materiál, samostatně formulovat a ověřovat vlastní hypotézy v širším teoretickém rámci teorií jazykové změny i historické jazykovědy. Je vybaven znalostí současných lingvistických přístupů k jazykové změně, state-of-the art rekonstrukce prajazyka, tedy otázky dokladů, kulturního významu textů, písemných systémů a dalších aspektů sociolingvistického charakteru.

přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

předměty/oblasti přijímací zkoušky:

1) reálie z oblasti evropské a předovýchodní kultury

2) základní jazykovědné názvosloví

3) četba a překlad anglického textu, případně dalších jazyků, pokud student uvádí jejich znalost

4) motivace ke studiu – na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (předkládá se u přijímací zkoušky)

možnost prominutí přijímací zkoušky: nelze

Doporučená literatura k přijímacímu řízení:

Čermák, F. (2011): Jazyk a jazykověda. (Praha: Karolinum).  

Černý, J. (1996): Dějiny lingvistiky. (Olomouc). (od počátků do konce 19.stol.)  

Comrie, B., Matthews, S., Polinsky, M. (ed.). (2007): Atlas jazyků: vznik a vývoj jazyků napříč celým světem. (Praha: Metafora).  

Dumézil, G. (2001): Mýtus a epos I: trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů. (Praha: Oikúmené).

Dumézil, G. (2005): Mýtus a epos II : indoevropské epické vzory: hrdina, kouzelník, král. (Praha: Oikúmené).

Mallory, J.P. – Adams, D.Q. (eds.) (1997): Encyclopedia of Indo-European Culture. (London: Fitzroy Dearborn).

Mojdl, L. (2005): Encyklopedie písem světa. (Libri).

Pokorný, J. (2010): Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. (Praha: Grada).

Ramat, A. – Ramat, P.(eds.). (1998): The Indo-European languages. (London – New York: Routledge).

Vavroušek, P. (2008): Rekonstrukce? Rekonstrukce! (Praha: Filozofická fakulta University Karlovy v Praze).

Vavroušek, P. (20092): O rekonstrukci praindoevropštiny (Praha: Filozofická fakulta University Karlovy v Praze).

Večerka, R., Havlová, E., Erhart, A. (2006): K pramenům slov: uvedení do etymologie. (Praha: Nakladatelství Lidové noviny).

Zemánek, P., Vavroušek, P., Čech, P., Bičovský, J., Rychtařík, M. (2009): Jazyky starého Orientu. (Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze).

Další informace: viz níže přiložený leták


 

PřílohaVelikost
Srovnávací jazykověda - informační leták569.98 KB

Aktuality

There are no new announcements.